Ve středu 9. července nás po boji se zákeřnou nemocí navždy opustil náš trenér,
kolega, kamarád Ivan Zábranský.
Ivan se narodil v Sokolově, kde se se téměř celé dětství a dospívání věnoval hokeji.
Po ukončení hokejové dráhy se dostal náhodou k basketbalu, ze kterého se záhy
stala jeho celoživotní láska.
Trenérskou kariéru započal ještě v rodném Sokolově. Vítr ho později zavál za prací
do Prahy, kde se téměř devět let věnoval trénování kluků ve Spartě. Během svého
působení ve Spartě dokázal spolu vychovat několik budoucích profesionálů a slavil
spoustu úspěchů.
Do Slovanky přišel v roce 2013 díky své dceři Kačce, která chtěla začít hrát basket.
Slovanka tehdy nebyla v dobré situaci – byl problém s tělocvičnami, nebyli trenéři a v
mini kategoriích bylo málo dětí. Ivan dokázal restartovat a stabilizovat mini kategorie
a odspoda znovuvybudovat kompletní mládežnickou pyramidu, která se opět stala
konkurenceschopnou. Během svého působení ve Slovance se věnoval hlavně těm
nejmladším a v posledních letech zastával funkci šéftrenéra mládeže.
S minižákovskými týmy získal plno medailí a titulů jak z pražského přeboru, tak z
mistrovství republiky. Jeho posledním výsledkovým úspěchem je titul mistra ČR U13
z letošní sezony.
Ivan ale především dokázal nadchnout desítky holek pro basketbal a vychovat plno
dobrých hráček, což je, narozdíl od pohárů a medailí, odkaz, který bude žít ještě
hodně dlouho.
Mezi hráčkami, rodiči a trenérskými kolegy jak ze Slovanky, tak i z jiných klubů byl
velni oblíbený nejen pro své trenérské, ale především lidské kvality. I proto se v roce
2016 dostal do TOP 30 Díky, trenére - soutěže, jež má za cíl oceňovat tolik potřebné
trenéry dětí a mládeže, kterým se ovšem běžně moc pozornosti nedostává.
Ivan byl velmi laskavý, autentický, empatický člověk, který dokázal spojovat lidi.
Rozdával úsměvy zadarmo a jeho každá třetí věta byla vtip. Byl to neskutečný
srdcař, který každý trénink i zápas prožíval na 100 %, sportovec tělem i duší, vášnivý
motorkář, učitel na základní škole a především milující otec a manžel.
Ivan odešel příliš brzy a zanechal po sobě obrovskou mezeru, kterou nebude
snadné zaplnit. My jsme měli to štěstí, že byl tak dlouho součástí Slovanky i životů
nás všech. Ivane, děkujeme ti za všechny hezké momenty a vzpomínky a za
všechno, co jsi pro Slovanku a celý český basketbal udělal. Budeš nám tu všem moc
chybět!